„Příběh nakladatelství je příběhem o Němcích a Češích.“

Darmstädter Echo

K historii nakladatelství

Sídlo redakce nakladatelství Vitalis, jež vzniklo v roce 1993, se nachází v pražské městské čtvrti Smíchov, v té části, kde se kolem parku Klamovka tyčí skvostné vily. Pečlivě vybraný tým zde produkuje knihy mimořádné ryzí kvality a pečuje o dobrou pověst nezávislého evropského nakladatelského domu v českém srdci evropského kontinentu. Ke specifickému profilu nakladatelství patří mnohojazyčnost – mnohé tituly nevyšly jen v němčině, nýbrž i v angličtině, francouzštině, španělštině, italštině a ruštině, některé z nich pak byly vydány i česky, japonsky, čínsky nebo korejsky. Cesta od začátků na pražské Malé Straně až k respektovanému nakladatelskému domu byla dobrodružná, troufalá, někdy až přímo fatální, jako například roku 2002, kdy Vitalis doslova (u)tonul v záplavách, které způsobila Vltava. Mezi Hamburkem a Štýrským Hradcem referovaly tehdy noviny o „utopené literatuře“ v Praze. Sotva voda opadla, rozběhly se tiskařské stroje na plné obrátky. Díky svazku Prag unter Wasser (Praha pod vodou) s tematikou záplav se po katastrofě roku 2002 zdařil comeback, který už nikdo nepovažoval za možný: Utopená literatura nakladatelství Vitalis se znovu vynořila. A s ní v rychlém sledu stovky nových titulů – populárně naučných knih, obrazových publikací, prózy či kalendářů.

O nakladatelském programu

Podívejme se na některé obzvláštní rostlinky na širé nakladatelské louce podrobněji. Jako první padnou do oka růže u vrátek: obrazové publikace se zářivými motivy sídelních císařských měst Prahy a Vídně, průvodci, kuchařky s kulinářskými skvosty Prahy a c. a. k monarchie, bohatě ilustrované životopisy slavných z dob starého Rakouska, jako byli Mozart, Klimt, Schiele, Peter Rosegger nebo císařovny Sisi a Marie Terezie – zdi nakladatelského domu jsou nepřehlédnutelně opředeny kulturními dějinami c. a. k. monarchie.

Pospolu stojí na literárním luhu nakladatelství Vitalis statné stromy: Franz Kafka, Jan Neruda, Adalbert Stifter, Božena Němcová, Marie Ebner-Eschenbachová, Gustav Meyrink, Rainer Maria Rilke nebo Paul Leppin. Mnoho z typograficky a designově prvotřídních literárních vydání čerpá z bohatých kořenů odpovídajících biografických děl, jako je Včera večer v kavárně (Gestern abend im Café), Kafkova Vídeň (Kafkas Wien), S Kafkou na jih (Mit Kafka in den Süden) či Gustav Meyrink – Život v zajetí magie (Gustav Meyrink – Ein Leben im Bann der Magie), vesměs monografie z pera profesora literatury Hartmuta Bindera, které nesmějí chybět v knihovně žádného germanisty.

Veselý a pestrý květinový záhon, to jsou knihy rakouských nebo českých pohádek, doprovázené něžnými ilustracemi jihočeské malířky Lucie Müllerové. Přes sedmero hor nahlíží do programu nakladatelství Rýbrcoul (Rübezahl), jenž má coby otec českých a slezských božstev v nakladatelství Vitalis věčné domovské právo.

Zadní část zahrady je tak trochu ve stínu: tady se nacházejí knihy, jež se zabývají temnými tématy minulosti, jako třeba Dětské osudy ve zmatcích poválečné doby Olgy Fierzové nebo BergersDorf Hermy Kennelové, který po 60 letech vynesl na světlo boží krvavou vraždu a přiměl české orgány činné v trestním řízení k exhumaci tělesných zůstatků obětí.

V žádném případě by se nemělo zapomenout na návštěvu v bujné bylinkové zahrádce nakladatelství, v níž se věnujeme kulturním dějinám medicíny, jak tomu je například v případě sborníku Perem a skalpelem – osobnosti na pomezí literatury a lékařství (Mit Feder und Skalpell – Grenzgänger zwischen Literatur und Medizin). Ke 150. výročí narození lékaře a básníka Hanse Kloepfera vyšla roku 2017 jeho velká biografie Aber Arzt bin ich geblieben (Ale lékařem jsem zůstal) a jako připomenutí 100. výročí smrtící chřipkové epidemie publikace Španělská chřipka – Příběh pandemie z roku 1918, jež vzbudila značný ohlas odborné i laické veřejnosti. Kniha se stala předlohou pro dokumentární film České televize Španělská chřipka.

Kdo se prodral takovým množstvím zemité vědy, ten si zajisté smí utrhnout ten či onen kvítek na květinovém záhoně v zákoutí umělců: některý z roztomilých a velmi oblíbených minikalendářů k četným uměleckým tématům, od Arcimbolda po Toulouse-Lautreca.

A jak to bude v zahradě Vitalisu vypadat příští jaro? Mnohá slibná cibulka už je zasazena v zemi a právě jí začínají klíčit kořínky – nechte se překvapit!