Karel Hruška
1930–2015
Akademický malíř Karel Hruška ilustroval po celá desetiletí exkluzivně pro nakladatelství Vitalis desítky literárních publikací a společně s Leo Novotným propůjčil knihám vydávaným nakladatelstvím Vitalis jejich charakteristický ráz. Ilustroval Kafku, Rilka, Jana Nerudu, Boženu Němcovou, Adalberta Stiftera a celou dlouhou řadu dalších. Byl to tichý, uzavřený, ale nesmírně humorný člověk, jak dosvědčují jeho četné listy, a navíc i přímo hýřivě tvůrčí člověk. Když jsme ho požádali o obrázek, přinesl jich celý stoh. Ty, které jsme nevybrali, odsunul rukou stranou, jako by je chtěl vyhodit, jakkoli i mezi nimi patřil každý list k tomu umělecky nejvybroušenějšímu.
Narodil se 19. března 1930 v Praze, po roce 1949 studoval na pražské Vysoké škole uměleckoprůmyslové u profesora Františka Muziky a od roku 1954 na Akademii výtvarných umění u profesora Františka Tröstera. Již koncem 50. let obesílal Hruška nejen kolektivní výstavy (Praha, Carrara, Benátky, Tokio, Paříž, Sao Paulo, Krakov, Florencie atd.), nýbrž pořádal své vlastní individuální výstavy, a to v Praze, Německu, Itálii, v Tokiu, Paříži, Sao Paulu, Stockholmu, Krakově. Jeho hlavní doménou byla volná grafika, především dřevoryt, řezba, linoryt a barevná litografie. Jeho práce prodchnuté čtveráckými nápady, ale i děs vzbuzujícími vizemi jsou zastoupeny v četných galeriích a soukromých sbírkách po celém světě, a samozřejmě i v Národní galerii v Praze. Tematicky upřednostňoval klasické motivy světové literatury, Ezopovy bajky právě tak jako Beckettova Godota, Shakespearova královská dramata a zejména Kafkovy romány a povídky, jež obzvláště odpovídaly jeho naturelu. Bohatost Hruškova tvůrčího repertoáru došla výrazu v celé řadě cyklů jako Jazz, Brankaři nebo také Válka. Jednou z postav, kterou zobrazoval Hruška rád, byl Don Quijote, a protože patos mu byl naprosto cizí, ještě raději Sancho Pansu. Hruška nebral příliš vážně ani sebe, ani svá témata, dokonce i náměty jako erotika nebo utrpení pojednával s potutelným úsměvem. Dělal si legraci ze všeho, zvlášť když jej oslovovali „Mistře“. Dobromyslný úsměv tohoto výjimečně talentovaného umělce zůstává naštěstí zachován v jeho dílech. A pokud jej přece jen posthum nazveme Mistrem, pak jen proto, že nás hřeje představa, že on sám si z toho na onom světě dělá legraci.
Karel Hruška zemřel 5. dubna 2015 ve věku 85 let v Praze.